koróna paniky kolem viru
Abych byl přesný, v severních oblastech Itálie bylo během úterka cca 140 lidí, kteří byli infikováni koronavirem a pokračovalo to do čtvrtka, kdy tento počet stoupnul někam k pěti stům. Kolik občanů je skutečně koronavirem infikováno, stejně nikdo přesně nezjistí. Bohužel, zrovna v pátek, 28.2. jsme měli se ženou odletět do Říma, užít si klidný víkend a trochu toho jižního předjarního počasí. Naše dvě děti, které baví prohlížení památek asi jako psa čtení, měly zůstat doma a užít si cachtání v aquaparku. Všechno by bylo krásné, kdyby nepropukla panika hraničící až s hysterií, kterou člověk na vlastní kůži okusil v plné síle právě s plánovaným výletem do Říma.
Věděl jsem, že bulvární televize věci nafukují, články o hrozném smrtícím viru to jen umocňují, a také vím, že od dob bulvárního mediálního magnáta Železného jsou zhruba 2/3 lidí postiženy bulvármánií strachu. Hysterii, která nastala okolo našeho odcestování bych však nevymyslel ani v nejbujnějším snu.
Vše začalo tím, že děti navštěvující malotřídní ZŠ se svěřily učiteli a zároveň řediteli školy, že se rodiče chystají do Říma. Pan ředitel, mimochodem rozumný a dobrý člověk, volal ženě, že z podstaty své funkce nařizuje dětem v případě odcestování 14 denní karanténu. Ne, nezlobím se na něj, vím, že mnozí rodiče by s tím měli problém, a toto je pouze z jeho strany eliminování tohoto stavu. Ale vzápětí volala starostka naší malé krásné vesničky, že se v případě odletu ruší námi pořádaný dětský karneval.... Dopadlo to tak, že jsme celý výlet vzdali, neboť bychom si těžko užili předjarní poklidný Řím v situaci, že nevíme co bude po návratu. Jestli nám někdo vrátí náklady je ve hvězdách, zkoušel jsem ministerstvo pro místní rozvoj, tak uvidíme. Žádná pojistka na paniku zřejmě není a vládní představitelé ve svých koktavých projevech naznačovali možné kompenzace.
Dnes je pátek a je klid, zpráv o koronaviru rázem ubylo. Jak to? Že by Papež požehnal a nemocné rázem uzdravil?
Problém je ale daleko hlubší než lidský strach. Ten nevznikne jen tak, stejně jako nevzniknou z ničehož nic články o koronaviru. Lidé pomalu ztrácí soudnost, logickou úvahu, představivost a cit pro situaci. Převládá konzumace plytkých článků a panika je na světě. Smutné je, že bylo vydáno několik seriozních vyjádření, která naprosto zapadla mezi tisíci poplašnými zprávami, a kterým lidé z principu nevěří. Také ta krásná velká Itálie se nám nějak najednou smrskla do inkriminovaných oblastí. A je smutné, že Řím, který je od těchto míst 620Km (skoro stejně jako do Českých Budjovic) se v očích lidí zařadil neprávem do sféry strachu, jen proto, že je v Itálii.
Nikdy jsem nezažil tak velký tlak okolních spoluobčanů a není mi z toho vůbec dobře. Společnost stále více vybavena moderní technologií a komfortním životem, místo aby se povznášela kulturně a intelektuálně tak paradoxně hloupne a nechává se strhávat k davové panice - viz. vykoupené obchody. Mám obavu, kam to půjde dál, vždyť lidé se stále více bojí. Bojí se o sebe, o své děti, ale takovým nepřirozeným, až chorobně hysterickým strachem.
Nechci tady unavovat příklady, soudný člověk jich vidí okolo sebe víc než dost. Proč proboha dopustí představitelé státu takovéto v pravém slova smyslu šíření paniky!? Umíme si vůbec představit jak je to nebezpečné? Nebo je to snad test národa? My se mílovými kroky vzdáváme svobody a demokracie a měníme ji dobrovolně za strach a nedůvěru. Sledujeme jeden druhého s podezřením, že nám ublíží. Toto je ale návrat někam do padesátých let 20. století. Opravdu toto chceme? Je normální vzít v potaz argument, že jsem se vzdal výletu a svých peněz, které mi těžko někdo vrátí v zájmu bezpečnosti spoluobčanů? Lidé se bojí nemocí, vidím to i v té naší malé vesničce ve škole, kdy některé matky by byly nejradši, kdyby tam chodilo pouze to jejich dítko, protože sousedovic holčička nebo chlapeček trpí strašlivou rýmou, či kašlem a ten náš potomek je pořád nemocný. Jsou i lidé, kteří běhají se zvýšenou teplotou na pohotovost. Ztratili jsme soudnost a pod tlakem zjednodušených a často nesmyslných článků jsme ztratili smysl pro vyhodnocení rizika. Řekl bych, že od některých rádobynovinářů je to jakési sebeuspokojování, šířit paniku. Jak říká kolegyně: "Nechápu, proč i na veřejnoprávních programech začíná reportáž k větším poryvům větru reportérem vystaveným právě tomu foukání aby se co nejvíc umocnila hrůza situace, a jeho slovy: "TEN VÍTR (jméno druhého redaktora), který ….."
Je opravdu nutné za všech okolností šířit paniku?
No nic, Řím je na svém místě po staletí, ten prý počká, o ten strach nemám, ale s tou naší civilizací je něco v nepořádku, o tu se trochu bojím.
Hezké dny snad v lepších časech.
Ivo Plaček
Že by Orwell předpověděl budoucnost?
Nechci znevažovat jakákoliv opatření chránící naše zdraví, ale.... je v tom spousta nejasností. Nevím, zda jednou všechna tato "ale" budou objasněna, zřejmě ne. Jednou po tom všem zbyde pár útržkovitých informací.
Ivo Plaček
Jak Jsem potkal Gotta
Nedá mi to, abych nezareagoval na reakce spojené s úmrtím Karla Gotta. Gotta jsem poprvé „potkal“ někdy ve svých pěti letech, tedy okolo roku 1979.
Ivo Plaček
desetiminutový "blackout" v Praze
Někdy začátkem týdne jsem v rozhlase zaslechl informaci, že Praha zažila „blackout“ který trval deset minut! Nemám nic proti hlavnímu městu, chápu, že zde žije zhruba 1/9 všech obyvatel ČR. Co mi však vrtá hlavou je to, s jakým důrazem byla veřejnost prostřednictvím veřejnoprávního média informována – spíše dezinformována. Osobně si myslím, že je to další kapka do ohně nesmyslného vytváření strachu ve společnosti.
Ivo Plaček
Komu patří vodovod?
Často se v posledních dnech probírá otázka kdo převezme odpovědnost za opravu vodovodní přípojky vedoucí po soukromém pozemku. Pokud jsem to správně pochopil, naši představitelé chtějí, aby si každý vlastník pozemku, přes který vede vodovodní řad, nesl náklady spojené s opravou poruchy na vodovodu. Mělo by to souviset s novelou zákona, kdy vše co se na soukromém pozemku nachází, je v majetku jeho vlastníka.
Ivo Plaček
Promarněná šance...?
Tak jsme si zvolili nového prezidenta a národ za chvíli zapomene na tento přelomový okamžik, kdy jsme měli volbu poprvé ve svých rukou. Po skončené kampani však zůstává jakási pachuť, se kterou se těžko vyrovnává...
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Triumf českých středoškoláků. Zvítězili v soutěži NASA s návrhem dálkové opravy družic
Pětice českých středoškoláků uspěla ve finále prestižní mezinárodní soutěže Conrad Challenge v...
Praktický i pro zábavu. Americká firma nabízí robopsa s plamenometem
Americká firma Throwflame poprvé zveřejnila cenovku za svého robotického psa, který má na sobě...
Putin přímo nenařídil zabít Navalného, dospěly k závěru americké tajné služby
Americké tajné služby dospěly k závěru, že ruský prezident Vladimir Putin pravděpodobně přímo...
Na britského turistu zaútočil v Karibiku žralok. Muže zranil deset metrů od břehu
Čtyřiašedesátiletý britský turista skončil na jednotce intenzivní péče, když jej u severního...
- Počet článků 12
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1928x